Seznámení s terminálem

Terminál je u počítače místo pro vstup a výstup textu. Bývá také nazáván Command Line Interface (CLI), což znamená „rozhraní s příkazovým řádkem“.

Mezi hardwarové terminály patřily IMB 3270, VT100 a další, které se dnes již jako fyzická zařízení nevyrábí. Pokud jsou tyto terminály zapotřebí, používá se jejich emulace.

Emulace je schopnost počítačového programu imitovat jiný program nebo zařízení.

Terminálový emulátor, označovaný zkratkou tty, je software, který emuluje terminál na moderních počítačích, které používají grafické uživatelské rozhraní a poskytuje tak interaktivní přístup k aplikacím, které běží pouze v prostředí příkazového řádku. Tyto aplikace mohou běžet buď na stejném počítači nebo i na jiném vzdáleně přes telnet, ssh nebo dial-up.

Virtual Terminal Environment (VTE), česky „prostředí virtuálního terminálu“, je terminálový emulátor, který emuluje textový terminál v prostředí grafického uživatelského rozhraní (GUI). Aplikace Terminál je z velké části založena na VTE. VTE má widgety, které implementují plně funkční terminálový emulátor.

Shell je program, který poskytuje rozhraní pro vyvolání či spuštění příkazů a dalších programů v terminálu. Umožňuje také procházet a zobrazovat obsah složek. Mezi nejpoužívanější shelly patří bash, zsh a fish.

Úniková sekvence (sekvence escape) je posloupnost znaků používaná ke změně významu dat v terminálu. Používá se, když má počítač k dispozici jen jeden kanál pro posílání informací tam a zpět. Únikovou sekvencí se rozliší, zda jsou posílaná data nějaký interní příkaz k provedení nebo informace, která se má zobrazit na displeji.

Prompt, také command prompt, bývá v češtině označován jako výzva nebo systémová výzva. Jedná se o sekvenci znaků použitých v příkazovém řádku k indikaci připravenosti shellu přijímat příkazy.

Obvykle je zakončen znaky $, %, # nebo >; a obsahuje informace o cestě k aktuální složce a přihlášeném uživateli. V systémech unixového typu je běžné, že posledním znakem je $ nebo # v závislosti na tom, zda se jedná o běžného uživatele, pak to bývá $, nebo superuživatele (root), pak to bývá #.

Vstup zadaný za systémovou výzvu za účelem spuštění je nazýván příkaz. Jedná se o kombinaci názvu programu a jeho případných parametrů předaných za účelem ovlivnit provádění programu.